In The Shadow Of Lies - 1

12. srpna 2013 v 22:05 | Christie |  In The Shadows Of Lies

Ahoj ahoj :) Takže rozhodla jsem se, že vám přidám první díl z mojí nové povídky :) Doufám, že se vám bude líbit a zanecháte komentář :) Hezké počtení :)



--o-o--

"Sbal si věci ty proradná mrcho!" Hulákala na mě z obýváku moje upírská macecha. Zrovna jsem uklízela kuchyň a byla skoro u konce.
"Ano Bett, už jdu." Odpověděla jsem jí, co nejvíce mile to jenom šlo, protože říci to jen s trochou naštvání na ni samotnou, nikam bych nejela. Odjíždím na celý rok na Akademii pro upíry, kam se sjíždí všichni upíři z celého světa. Narovnala jsem poslední nádobí do myčky a potichu vyběhla do svého podkrovního pokoje. Plácla jsem sebou na postel a jen přemýšlela, jaké to tam asi bude. Z přemýšlení mě vytrhla až moje kočka Marry.
"Mňauu." Mňoukala mi u hlavy a očichávala mě.
"Já vím Marry, konečně zítra odjíždíme…" Docela se mi po tom všem tady bude stýskat, na celých dvanáct měsíců to tady opustit. No, myslím, že bych se vám mohla představit. Jmenuju se Alexis Clarksonová a je mi 15 let, asi si říkate, že jsem stará, abych šla na akademii, ale v upírském světě to tak je, bohužel tam hnijete, podle některých, 5 let. Mám blonďaté vlasy do půlky zad a v nich barevné melíry, na ty si potrpím. No ani nevím, jak bych se tu měla dál popsat, jen mám modro-šedé oči, nejsem žádný skrček 171 centimetrů, je snad dost ne? Mám slabost pro piercingy a černovlasý kluky. Miluju čtení, gymnastiku a přířodu. Vlastně nevím, proč vám to tady cpu… Asi bych si měla jít zabalit…. Před dveřmi jsem uslyšela rány a funění Betty, nesnáším ji. " Vylez!" zabouchala mi na dveře, " tady máš kufry!" Rozrazila mi dveře s těmito slovy. Poslušně jsem zatahala všechny čtyři kufry do pokoje a rovnala do nich věci z mojí skříně. Na to, že táta prodělal infarkt po mámině smrti a nemá nějakou super práci, tak si vedeme docela dobře. Je to hlavně kvůli Betty, která je podnikatelka a spí s majitelem všech bankovních sítí. Tohle ovšem táta neví, a kdyby mu to někdo řekl, myslím, že by to nepřežil… Dalo mi celkem práci, než jsem to všechno nabalila do kufru, bylo teprve odpoledne a já nevěděla, co dělat. Vyrušilo mě akorát zadrnčení mobilu. SMS od Mike, mojí nejlepší kamarádky, jen ona věděla o mém "malém" tajemství co se týče mého života. Okamžitě jsem jí odepsala, že se sejdeme v nákupním centru nedaleko od našeho domu. Bydlíme v Dublinu, takže je tu skoro pořád zataženo nebo prší. Vzala jsem si na sebe bílé tričko s nápisem "Abbey Dawn", černé džíny a bílé conversky. Doladila jsem to černou kabelkou, zlatými peckami a mým přívěskem od mamky. Namalovala jsem si řasy a linku nahoře, rty přetáhla tělovou rtěnku a mohla vyjít. Vzala jsem si peněženku, zavřela dveře na zámek do pokoje a seběhla schody. V obýváku seděla Bett s tátou a koukali se na televizi.
"Tati, jdu s Mike do města, vrátím se do osmi, půjdeme asi nakupovat." Oznámila jsem jim.
"Jen běž! Když jsi tu ten poslední den, a tady máš moji kreditku." Vyskočila z gauče Bett až jsem se lekla její milosti. Jo, přetvařovat před tátou to by jí šlo, ale takhle se ke mně chovat když táta spí nebo je v práci. To by nikdy neudělala. Podala mi kreditku a vražedně se na mě podívala, ani mi nenadiktovala práci na potom což mě udivovalo. Kreditku jsem si dala do peněženky, vytáhla sluchátka a pustila si hlasitě do uší Shadow Moses od Bring Me The Horizon. Tuhle skupinu jsem začala poslouchat po mámině smrti, to už bude druhý rok. Chudák máma, kdyby teďka viděla jak je táta ztrhaný z práce a z Bett. Šla jsem stínem, protože sluníčko mi nedělalo moc dobře, už jen proto, že jsem upír, ale celkově jsem ho nikdy nevyhledávala. V Dublinu nežije moc upírů, jenom dvě rodiny, se kterými jsou v kontaktu hlavně Bett a táta,ale nedávno se sem nastěhovala jedna velká rodina. S nikým se nebaví a společnost ostatních nevyhledávají. Jsou divní. Z filmu znáte, že upíři nestárnou, ale ve skutečnosti je tomu jinak. Jsou dva způsoby jak se stát upírem, buďto vás jiný kousne, což je ve většině případů nejpravděpodobnější a proto mají vzhled a postavu napořád stejnou, nebo se můžete do upírské rodiny narodit, tím pádem přestanete stárnou ve 20 letech a tak bude vypadat váš finální vzhled. Já mám to štěstí, že jsem se do rodiny narodila a stále ještě stárnu. Zanedlouho jsem se doplížila stínem do nákupního centra. Z dálky na mě mávala Mike. Přiběhla ke mně a objala mě, tak jak to děláme vždycky.
"Ahooj zlato!" usmála se.
"Ahooj Mi." Oplatila jsem jí úsměv. Beze slova jsme vyšly k obchodům na oblečení. Mike byla malá milá černovláska se zelenýma očima a nezkrotnou povahou. Zrovna na mě mávala, ať se jdu podívat na jedno tričko. Nic pro mě, můj vkus se od jejího trošku liší, mám radši punkové věci. Takový obchod byl o dva další vedle.
"Mi? Já jdu vedle do Funku, ju?" tak se ten obchod jmenoval a prodavačka mě už znala.
"Jojo běž, já tě tam pak vyzvednu, jdu si něco zkusit!" upalovala do kabinky s rukama plnýma oblečení, vždycky si z toho vezme maximálně tři kusy oblečení. Taková Mike prostě je. Zamířila jsem si to do mého oblíbeného obchodu a ihned můj pohled uchvátila nová kolekce Abbey Dawn.
"Ahooj!" Pozdravila jsem Anitu, prodavačku, která zde prodávala.

"Ahoj Lex! Tak co to bude dneska?" mile se zeptala.

--o-o--

Tak jak se vám líbil první díl? Začátek je vcelku nezáživný :/ Do kemntářů pište kritiku a názory :) Jen ještě něco, s fantasy začínám, dřív jsem psala hodně fanfiction o One Direction, tak jsem v téhle literární části nováček ;D

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kath♥(Horalka) Kath♥(Horalka) | E-mail | Web | 13. srpna 2013 v 9:44 | Reagovat

Náhodou je to fajn :) Začátky jsou většinou nezáživné a jen nás s příběhem seznamují :) Těším se na další díl :)

2 Ter. Ter. | Web | 13. srpna 2013 v 10:28 | Reagovat

Je to luxusní ;) už aby byl další díl :))

3 Christie Christie | Web | 13. srpna 2013 v 11:54 | Reagovat

[1]:[2]: Děkuju :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama